Inflace, nebo deflace? Kdo zvítězí? Jak vlastně v tomto období bezpečně investovat?

Inflace, nebo deflace? Kdo zvítězí? Jak vlastně v tomto období bezpečně investovat? Vyhraje v nejbližších měsících deflace, nebo inflace? Obávám se, že v nejbližších 1–3 letech vyhraje deflace. Nepřekvapilo by mě, kdyby byla deflace velmi silná a mnohem úpornější než v roce 2009. Vedou mě k tomu tlaky v podobě stárnoucí populace. Dále mě znepokojuje zpomalující světová ekonomika, zejména klesající ekonomiky rozvíjejících se zemí a jejich trhy (BRIC a další rozvojové trhy). Při krizi v letech 2008–2009 tyto země krizí příliš zasaženy nebyly, dnes naopak mohou právě ony krizi a deflační tlaky odstartovat. Zejména se obávám velmi vysokých cen dluhopisů, akcií a bohužel i nemovitostí. Pokud začnou trhy z těchto vysokých hodnot klesat, vzniknou na kapitálových trzích velmi silné deflační tlaky, které se rychle přelijí do bankovního systému a následně do celé ekonomiky. Komodity, zejména průmyslové, budou dále pod tlakem a jejich ceny budou spíše dále klesat, což opět posílí deflační tlaky. A hrozbou také zůstává zvýšení sazeb v USA, čehož budeme nejspíše svědky již nyní v prosinci, a další posilování dolaru. Velký pozor si musíme dát na extrémní objem dluhu v ekonomice i na kapitálových trzích a na trh dluhopisů. Hrozba se týká nejen korporátních dluhopisů, ale i těch státních, zejména periferie eurozóny. To vše velmi pravděpodobně uvrhne ekonomiku do víru deflace. Deflace však nejspíše nebude vládnout dlouho. Ekonomika i státy jsou předlužené a jsou dvě možnosti, jak z dluhů ven. Splacení je nereálné (navíc splácení působí deflačně). Buď dlužníky čeká vlna bankrotů a úpadku, což způsobí ještě větší deflaci, nebo centrální banky použijí jakékoli kroky (helikoptérové peníze, gigantický objem kvantitativních uvolňování, nebo dokonce záporné sazby) k tomu, aby inflaci nastartovaly a vypořádaly se s dluhy v prostředí vyšší nebo vysoké inflace. Historie hovoří pro to, že nakonec nastartují velmi vysokou inflaci. Zajímavé je, že v historii období velmi vysoké, nebo dokonce zdrcující inflace vždy předcházela velmi silná deflace. Právě velká deflace a strach z ní vedou centrální banky k tomu, že použijí velmi agresivní nástroje k tomu, aby inflaci nastartovaly, což se jim nakonec bohužel podaří. Problém je, že řídit inflaci (podobně jako deflaci) je velmi náročné. Do hry vstupují lidé a jejich očekávání budoucí inflace. V momentě, kdy se zvednou inflační očekávání ve společnosti, začne inflace růst. Rostoucí inflační očekávání živí pověstnou inflační spirálu, která kolo inflace dále roztáčí. V horizontu delším než 2–6 let očekávám období velmi vysoké inflace, která bude na hony vzdálena inflačnímu cíli 2 %, a nepřekvapilo by mě, kdyby inflace dosáhla dvouciferných hodnot. Deflace i inflace jsou však velmi náročným obdobím pro investování. Jak tedy v tomto náročném období bezpečně investovat? Jedinou cestou pro úspěšné investování v tomto období je důsledná a robustní diverzifikace. Portfolio musí rozhodně vypadat jinak, než jak jsme jej stavěli v posledních 20 letech a jak jej bohužel tvoříme často i nyní. Musíme se na něj dívat v mnohem širších souvislostech než v období, kdy jsou trhy čitelné a kdy nečelíme deflačním tlakům. Jedno bych rád zdůraznil. Smyslem diverzifikace je uchovat hodnotu portfolia, a ne majetek zhodnocovat. Na zhodnocování můžeme pomýšlet až tehdy, kdy máme portfolio dobře zajištěné vůči všem možným scénářům na kapitálových trzích. Obtížné však je, že neexistuje univerzální a jednoduché řešení. Navíc je potřeba portfolio průběžně upravovat a měnit v závislosti na tom, zda zrovna vládne deflace, nebo se vlády ujímá inflace. Pro období deflace (a té budeme nejspíše v nejbližších měsících až letech čelit) je potřeba, aby portfolio obsahovalo kvalitní bonitní dluhopisy, jež v období nejistoty na kapitálových trzích uchovají hodnotu. Velmi zajímavé mohou být například americké dluhopisy, které bych nakupoval po zvýšení sazeb v USA, jež proběhne nejspíše v prosinci. Po zvýšení sazeb výnosy na US dluhopisech krátkodobě vzrostou, což je učiní mnohem atraktivnějšími než ty evropské. Neobávám se toho, že by v USA zvedali sazby významně nebo dlouhodobě. Nepřekvapilo by mě, kdyby je zvedli pouze jednou, a to právě v prosinci. A pokud dorazí v dalších měsících nejistota na kapitálové trhy, sazby opět nejspíše sníží, či dokonce spustí další vlnu kvantitativního uvolňování, což dluhopisům prospěje. Dále bych do portfolia zařadil některé proticyklické akcie, kterým se daří v deflaci a při poklesech na akciových trzích. Na akcie však pozor. Vždy s sebou nesou vyšší volatilitu. Při deflaci se vyhýbejte cyklickým akciím. V deflaci bohužel silně klesají. Význam v deflačním portfoliu získává prostá hotovost, která snižuje volatilitu portfolia. Někomu možná tento pohled přijde zastaralý, ale hotovost je v deflaci králem. Získává kupní sílu, snižuje volatilitu portfolia a ochraňuje kapitál pro investiční příležitosti, které s deflací přicházejí. Mnohé překvapí, že význam při šokové deflaci získává také zlato, zejména po korekci z posledních čtyř let. Zlato při deflaci relativně zhodnocuje vzhledem k většině investičních aktiv, protože jeho cena neklesá tak výrazně jako u nich. Týká se to zejména korunových a evropských investorů. Vzhledem ke korekci na zlatě z posledních let jsem přesvědčen, že při deflační epizodě, jíž budeme čelit, se korunová cena zlata změní pouze minimálně. V dnešním deflačním portfoliu je zlato důležité, protože jeho cena začíná růst s velkým předstihem před inflací. I když ještě nikdo inflaci neočekává, cena zlata již začíná růst a stabilizuje portfolio. Razantní nárůst ceny zlata nastupuje s viditelnou inflací. Je však velmi těžké tento nástup zachytit. Proto má zlato význam i v deflačním portfoliu. Například při silné deflaci v době velké hospodářské krize vyšlo zlato jako jednoznačný vítěz. Deflační portfolio bych dnes tedy sestavil z kvalitních, pečlivě vybraných dluhopisů, proticyklických akcií, hotovosti a fyzického zlata. Inflační portfolio vypadá odlišně. Při vysoké inflaci naopak nejvíce trpí hotovost a dluhopisy. Poté do jisté míry trpí cyklické akcie, které sice při vysoké inflaci také rostou, ale růstem zaostávají za inflací, protože období vysoké inflace zvyšuje sazby v ekonomice, které brzdí financování podnikatelské činnosti firem. Rovněž firmám při inflaci prudce rostou náklady, které ukrajují část z rostoucích zisků. Pro období vysoké inflace jsou velmi zajímavé akcie firem těžících komodity, zejména drahé kovy. Tyto akcie překonávají inflaci, nicméně vnášejí do portfolia velmi vysokou volatilitu. Význam v tomto portfoliu získávají také nemovitosti, které by však neměly být zatíženy hypotékou. Většinou však inflace roste významně rychleji než ceny nemovitostí. Proto bych se orientoval pouze na nemovitosti s vysokým nájemním koeficientem. Vítězem při inflaci se stávají komodity, zejména drahé kovy. Zlato se nechová totiž pouze jako komodita, ale také jako peníze, což můžeme sledovat v posledním roce (odlišný vývoj ceny zlata a komoditního koše). Ceny drahých kovů rostou mnohem rychleji než inflace a stabilizují tak portfolia klientů. Například v 70. letech v prostředí velmi vysoké, většinou dvouciferné inflace cena zlata vyrostla za pouhých 9 let kumulativně 24krát a cena stříbra dokonce 36krát. Inflační portfolio bych tedy stavěl z vybraných akcií zejména těžařských firem (komodit a zejména drahých kovů). Zajímavé mohou být také akcie energetických společností. Byl bych opatrný s cyklickými akciemi, nicméně menší význam v inflačním portfoliu také mají. Dále bych do portfolia začlenil nájemní nemovitosti s vysokým nájemním koeficientem, které by neměly být zatíženy hypotékou. Opravdu významnou část inflačního portfolia bych věnoval fyzickému zlatu a stříbru, jež se v prostředí inflace stávají jednoznačnými vítězi. Zcela bych se vyhnul dluhopisům a hotovosti. Mnohdy se investoři ptají, kolik procent zlata a stříbra má v portfoliu vlastně být. Množství zlata v portfoliu by se mělo měnit v závislosti na tom, jaký scénář nás čeká. Vzhledem ke korekci, kterou drahé kovy v posledních čtyřech letech prošly, a vzhledem k budoucímu vývoji, deflačnímu i inflačnímu, bych se dnes nebál toho, aby drahé kovy nyní činily přibližně 15–30 % v portfoliu. Podstatné je sledovat vývoj na kapitálových trzích a zejména kroky a rozhodnutí jednotlivých centrálních bank, protože v dalších letech budeme muset věnovat významnou pozornost monetárním analýzám, tedy tomu, jak centrální banky svými kroky zamíchají s kapitálovými trhy. Zdroj: web4trader.cz Datum: 8.1.2016