Zlata ubývá. Kdy nastanou panické nákupy?

2.2.2019 11:49:03 - Zlato a zlaté peníze fascinují lidstvo od samotného vzniku zbožní směny. Pro svůj nezpochybnitelný obsah lidské práce přímo v samotném kovu získalo zlato nimbus „věčných peněz“.


Zlato a zlaté peníze fascinují lidstvo od samotného vzniku zbožní směny. Pro svůj nezpochybnitelný obsah lidské práce přímo v samotném kovu získalo zlato nimbus „věčných peněz“. Tyto peníze jsou po staletí těženy či rýžovány „v potu tváře“, nelze jimi manipulovat a bezpracně zvětšovat jejich objem. A právě tím chrání po tisíciletí své majitele před politickými riziky a různými formami finančního a sociálního inženýrství.

Zbývá už jen necelých 50 tisíc tun zlata…

Podle US Geological Survey se odhaduje výskyt zlata v zemské kůře na ca 240.000 tun. Nikdo dnes nedokáže přesně spočítat, kolik z tohoto množství lidstvo za dlouhá tisíciletí již odtěžilo a kolik z něj je disponibilních. Odhaduje se, že objem dosud vytěženého zlata činí 180-190 tisíc tun – tedy kolem 75% celkových zásob v zemské kůře. Zbývá tedy 50-60 tisíc tun zlata, tedy asi poslední čtvrtina. Většina zlata byla odtěžena ve 20. století - odhadem 110.000 tun. Za první necelé dvě dekády 21. století dalších ca 50.000 tun. Pro srovnání - celá těžba až do roku 1900 činila pouhých 30.000 tun.

Vytěžené zlato má aktuálně hodnotu kolem 7 biliónů USD.

To je ve srovnání s celkovým světovým majetkem jen malý zlomek – tvoří aktuálně něco více než 2 % hodnoty celkových světových aktiv, která se vyčíslují na více než 300 biliónů USD. Tempo těžby v posledních desetiletích tendenčně klesá a lehce dostupných a bohatých nalezišť ubývá. Při současné těžbě kolem 2500 tun ročně by to znamenalo, že těžba by měla vydržet přibližně jen 20 let.

Zlato jsou peníze a nic než peníze…
Význam zlata v jeho monetární funkci je často bagatelizován. Zejména finanční průmysl z pochopitelných důvodů nenalézá ve zlatu žádné perspektivní aktivum, přitom je velmi zdatně akumuluje v sejfech centrálních bank. Zejména země, které jsou na vzestupu svých ekonomických a mocenských ambicí navyšují své zásoby zlata (Čína, Rusko, Indie, Turecko a další). Přiměřené rezervy fyzického zlata k celkové peněžní zásobě vždy znamenaly jistou solidnosti vlastní měny.

Zlatu byl mnohokrát prorokován úpadek.

Zatím vždy nastal jen u státních měn. Autoři finančně historické knihy K. Rogoff a M. Reinhart -„This Time is Different. Eight Centuries of Financial Folly“ (ve volném překladu „Tentokrát je vše jinak. Osm století finančního bláznovství“) uvádějí, že v moderních finančních dějinách došlo jen od roku 1800 k 320 státním bankrotům, 360 bankovním krizím a 65 zemí bylo zasaženo zničující hyperinflací. Za touto bilancí stojí téměř bez výjimky společný jmenoval- státní dluhy a politické manipulace s peněžním systémem. A tak nezvratnou pravdivou zkušeností lidstva zůstává samotný historický fakt, že všechny měny dříve či později odešly. Zlato zůstává.

Proč zlato neroste razantněji v ceně?
Odpověď na otázku, proč již dnes není cena zlata násobně výše, musíme hledat na termínovém trhu. Jakých absurdních (ne)poměrů bylo dosaženo na tomto trhu, vyplývá například z údajů Gold Survey 2017 od společnosti GFMS patřící do skupiny Thomson Reuters. Objem spekulativních obchodů na termínovém trhu (trhu finančních derivátů a spekulativních termínových kontraktů), u kterých není zapotřebí dodat trhu fyzický materiál, ale stačí jen „papírové sázky“ vzájemně vyrovnat v dolarech, překračuje v řádech fyzickou disponibilitu kovu.
Pro představu, v roce 2016 bylo zobchodováno:
- finančních derivátů na zlato za 9.800 miliard USD, zatímco fyzického zlata za pouhých 42 mld. USD (233násobek v „papírovém“ zlatě oproti fyzickému zlatu)
- asi 7,8 miliard uncí „papírového“ zlata, což odpovídá 76násobku roční celosvětové produkce fyzického zlata
- největší komoditní burza COMEX zobchodovala v roce 2016 celkem 179.047 tun „papírového zlata“– to odpovídá veškerému vytěženému fyzickému zlatu za posledních 2500 let!
Není to tedy poptávka po fyzickém zlatě, která určuje cenu. Tu určují virtuální sázky na desítky miliónů uncí, které ve fyzické podobě vůbec neexistují. A dokud hráči na „papírovém“ trhu netrvají na fyzickém dodání, může se tento systém podobající se více kasinu než komoditnímu trhu udržet. Pokud by však nepatrná část z těchto velkých hráčů, lhostejno z jakého důvodu, trvala na fyzickém plnění, cena zlata by v takovém případě doslova explodovala.

Kdy nastanou panické nákupy?
Fyzické zlato je již dnes omezeným aktivem.
Kdy a za jakých okolností nastanou panické nákupy, nelze samozřejmě určit. Tendenčně lze říci, že dříve než se očekává. A to v okamžiku, kdy budou lidé chtít intenzivně ochránit své úspory, majetek a výsledky své práce a opět si vzpomenou na opravdové hodnoty nezávislé na slibech politiků.
Do té doby budeme možná ještě několikrát svědky nelogických propadů ceny. Důležitější je však vědět, že čím déle trvá tlak živený manipulacemi, tím razantněji dojde k navození rovnováhy. Slovy liberálního ekonoma Böhm-Bawerka: „Žádná politická síla nedokáže trvale zbavit platnosti ekonomické zákony:“

Doporučujeme, jako již po mnohokráte, využívat každé příležitosti, jak tuto substanční a omezenou fyzickou komoditu v podobě investičních slitků a mincí nabývat za stále ještě historicky nízké ceny